Slovensko
Slovensko obecně
Slovenská republika je vnitrozemský stát, který se nalézá ve střední Evropě. Slovensko je středně velký stát s rozlohou 49 035 km2, je tedy velký jako polovina České republiky. Na severu hraničí s Polskem, na východě s Ukrajinou, na jihu s Maďarskem a na západě s Rakouskem a naší Českou republikou. Slovenské administrativní členění je na 8 krajů a 79 okresů. Do NATO a Evropské unie vstoupilo Slovensko v roce 2004, Slovenskou korunu vyměnilo za euro v roce 2009 a stalo se tak 16. členem Evropské měnové unie. Slovensko je členem OSN. Úředním jazykem je samozřejmě slovenština.
Pokud se na Slovensko chystáte, určitě se vám bude hodit Slovensko - turistický průvodce a mapa Slovenska.
Povrch
Povrch Slovenska je převážně hornatý. Na severozápadě Slovenska vystupují Vnější Západní Karpaty – Malé Karpaty, Bílé Karpaty, Javorníky a nejvyšší Oravské Beskydy. Dále k východu pokračují vyšší Vnitřní Západní Karpaty – Tatry, jejichž nejvyšší bod je Gerlachovský štít (2 665 m), Nízké Tatry, Malá Fatra, Velká Fatra, Slovenské drudohory, Polana a další. Nížiny se rozkládají v jihozápadní části Slovenska – Podunajská a Záhorská nížiny. Jak už název napovídá, Východoslovenská nížina se rozkládá na východě Slovenska. Z řek jmenujme Moravu, Tisu, Dunaj a jeho levý přítok Váh. Řeka Váh má nejvíce přehrad, mezi ně patří například Liptovská Mara. Slovenský kras, který má statut národního parku, se nachází na jihovýchodě země. Svojí rozlohou představuje nejrozsáhlejší krasové území planinového typu ve střední Evropě. Jeskyně Aggteleckého a Slovenského krasu jsou přírodní lokalitou, které jsou zapsaný na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Slovensko má také obrovské zalesněné plochy, které patří k největším v Evropě.
Podnebí
Podnebí Slovenska je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Je ovlivněné nadmořskou výškou. Na východě se kontinentální vlivy zřetelně projevují většími rozdíly teplot. Klima Slovenska se rozděluje na tři zóny – nížiny, kotliny a hory.
Počasí
Podnebí na Slovensku je tedy mírné s pravidelným střídáním ročních období. Slovensko se podobá České republice, protože má podobné klima, jen s tou výjimkou, že na Slovensku jsou teplotní rozdíly o něco vyšší. Ovlivněno je přílivem mořských vzdušných hmot z Baltského, Černého a Jaderského moře. Průměrné teploty v okolí Bratislavy v lednu dosahují – 1 °C, v červenci 20,5 °C. Nejteplejší oblastí je Podunajská a Východoslovenská nížina. Lomnický štít, nejvyšší hora Vysokých Tater a i celého Slovenska, je nejchladnějším místem celé země. Nejteplejším měsícem je červenec a někdy srpen. Nejchladnějším měsícem je leden, na horách únor. Zimní teploty se na jarní mění v březnu a dubnu. Pokles teplot na Slovensku nastává v září a říjnu.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel Slovenska je poloviční než v České republice, tedy přes 5,3 milionů obyvatel. Tvoří ho zejména Slováci. V jižním pohraničí, tedy při hranici s Maďarskem, žije souvislá menšina Maďarů. Dále na území Slovenska žije roztroušená menšina Romů, Čechů, Rusínů a Ukrajinců.
Ekonomika
Zemědělství je na Slovensku velice rozvinuté, převládá živočišná výroba. Pěstují zejména pšenici, ječmen, kukuřici, cukrovou řepu, brambory a jiné. Mají nedostatek paliv a to uhlí a ropy. Důležitým průmyslem na Slovensku je strojírenský. Výroba aut v poslední době táhne Slovenskou ekonomiku. Vyrábí se zde Volkswagen, Peugeot, Citroën, Kia a další. Další důležité odvětví je elektrotechnický průmysl. Své továrny zde mají takové velké firmy jako Sony či Samsung. V budoucích letech se čeká další prudký růst slovenské ekonomiky. Cestovní ruch se na Slovensku také rychle rozvíjí, ale v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie stále zaostává. A to i přes to, že Slovensko nabízí turistům mnoho zajímavých míst, které se neomezují jen na Vysoké Tatry, Malé Fatry a Slovenský ráj.
